Zde chci vyjádřit vše, co mne zajímá, co mne baví, ale podělit se i o to, co je mi nemilé a proti srsti
http://zmrzlina-misa.cz/uzivatel/registrace/?pozvanka=13363
Chcete vydělávat peníze za příjem reklamních emailů od Emailing.cz?
Napište Váš e-mail a odešlete! Obratem Vám zašleme informace a potvrdíme Vaši registraci.

Štědrovečerní večeře

 

ŠTĚDROVEČERNÍ VEČEŘE

přípravy

   Slavnostní večeře začínala v okamžiku, kdy se na nebi objevila první hvězda. Stůl musel být vždy slavnostně upraven. Ubrus je doložen až ve 14. století a to v městských rodinách, na venkově se nepoužíval ještě v 18. století. Pod ubrus se dávala troche obilí z poslední sklizně nebo snop, či se přímo na stůl položil dožínkový věnec a do něj se vkládaly mísy.

Pod talíře se dávají mince nebo šupiny z vánočního kapra, aby se v rodině držely peníze.

Někde bylo zvykem položit na stůl ošatku se všemi plodinami, které dala zahrada, les i pole, přidávala se sklenice medu.

Důležitým zvykem pro staročeské vánoce je přidávání jednoho talíře navíc – a hlavně dodržovat sudý počet lidí u stolu, v to počítaje také talíř mrtvému členu rodiny nebo pocestnému.

Poblíž stolu se připravil menší stůl se všemi pokrmy a potřebami k vánočnímu hodování, protože po celou dobu večeře se nesmělo vstávat od stolu. To pochází ze zvyku vycházení duší na tento svět – duše by mohla zasednout místo vstanoušímu člověku a on do roka umře. Dnes se spíše traduje, že z rodiny odejde.  A tomu bych věřila, neboť dva synové v různých letech vstali v průběhu večeře od stolu, a i když si opět hned sedli, nakonec už byli příští vánoce jinde. Manžel vstal od stolu a poodešel a nakonec druhý rok byly již vánoce bez něj- osud si jej vzal.

Nesmí se zapomínat ani na “povinnou” modlitbu před večeří a poděkování za vše, čeho se nám uplynulý rok dostalo a vyslovení přání, aby se všichni znovu ve zdraví příští rok zde sešli.

Jednou z méně známých “pravidel” je pečení jablkového závinu. Když hospodyně vkládá do tuku první řízek, má take dát do trouby péct jablkový závin, který má být pomyslnou třešničkou večeře. Dnes se jako špička hostiny podává zmrzlinový pohár nebo dort.

Devatero chodů

Večeře musela mít několik chodů – prý devatero. Hojnost spočívala v pester skladbě pokrmů – na stole měly být všechny plodiny, které se během roku urodily. I tento zvyk se časem měnil.

Tradiční večeře začínala kouskem chleba nebo domácí oplatky s medem, česnekem nebo bylinkami, kterým se přičítala ochranná moc. Dalším chodem byla polévka, nejčastěji hrachová, čočková či houbová, později rybí. Hlavním jídlem byly zapečené nákypy s houbami – hubník nebo kuba. Starými obřadními pokrmy byly take kaše (prosová, jáhlová, hrachová, krupičná). Nesmělo chybět sušené ovoce, někdy vařené (např. muzika – sladké vařené jídlo z perníku a sušeného ovoce). To vše musely doplňovat jablka a ořechy.

Tekutiny – na závěr večeře se pije pivo, pálenka, později čaj či punč, k nim se podávala vánočka nebo závin. Teprve později se na venkov dostalo drobné cukroví.

Podle staré tradice se nemá podávat k večeři alkohol a původně církev zakazovala i maso. Tento zákaz prý lidé obcházeli a hostinu s masem si připravovali na večeři 23. prosince. Takové večeři se např. na Moravě říkalo hojná. Jako vždy opět vede město i v  porušování těchto tradic a tak se do svátečního jídelníčku na Štědrý den dostávalo pomalu maso, dorty, cukroví, exotické ovoce i alcohol.

Dnes si každá rodina svůj jídelníček sestavuje sama. Někdo dodžuje některé z tradic, jiní se uchylují k jídlům z cizích kuchyní (krocan – USA, mořské plody aj.) Většina rodin však dodržuje tradiční novodobou českou skladbu jídelníčku – hrachová/rybí polévka, bramborový salát a řízek nebo smažený kapr.

Kapr

Již starověcí Římané chovali kapry v umělých nádržích, objevili je v Maďarsku v Dunaji (součásti tehdejší římské Panonie) a kapři se stěhovali do Říma. Chov kaprů se postupně rozširoval až k nám přes Bavorsko. První kapři k nám přibyli spolu s mnišskými řády cisterciánskými ve 12. století. Tito mniši uměli stavět rybníky- byli vyhlášení mistři rybníkáři. Středověké kláštery musely být hospodářsky samostatné – pěstovaly svou zeleninu, obilí I dobytek a proto take začali pěstovat i kapry. Rybí maso bylo jediné maso, jež mohli jíst o půstu.

V době Karla IV. byly rybníky zřizovány již nejen jako klášterní, ale i panské. V renesanci rybníků přibývalo a zkvalitňovaly se chovy a ryby se prodávaly na trzích. Štědrovečerním jídlem se u nás stal kapr až počátkem 20. století v období světových válek, kdy jiného masa byl nedostatek.


Stránky systému Webgarden
Editace stránek
Stránky zdarma

Líbí se vám tyto stránky?

Ne (3487 | 33%)
Ano (3588 | 34%)
http://Dokonalezeny.cz - Internetový magazín moderní ženy
http://www.maxo.cz/?r=281bffb3082
http://www.slevopolis.cz/index.php?rid=6603
http://www.drevostavby-aukce.cz/php/affil.php?id=1499
Děkuji, že jste mě navštívili
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one