Zde chci vyjádřit vše, co mne zajímá, co mne baví, ale podělit se i o to, co je mi nemilé a proti srsti
http://zmrzlina-misa.cz/uzivatel/registrace/?pozvanka=13363
Chcete vydělávat peníze za příjem reklamních emailů od Emailing.cz?
Napište Váš e-mail a odešlete! Obratem Vám zašleme informace a potvrdíme Vaši registraci.

VÁNOČNÍ PEČIVO

 

Nejrůznější vánoční pečivo pochází z dob pohanství, kdy se pekly rozmanité koláče v podobě pletenců (jako vánočky), slunečních kotoučů, měsíčních srpků a hvězd na počest bohů.

Už Židé ve starých dobách přizpůsobili své zvyky pohanským sousedům a přijali jejich zvyk, o němž bible píše “ Synové sbírají dříví, otcové zapalují oheň a ženy zadělávají tětsto na koláče pro královnu nebes.

Čarovné těsto

Pečivo se peklo odpradávna zvláště tam, kde se lidé zabývali zemědělstvím. Těsto mělo pro slavnostní příležitosti mnoho výhod – dobrou chuť, tvarovatelnost.

Při přípravě vánočního pečiva se drželo mnoho pověr. Hospodyně musela používat pouze mouku z vlastní úrody, při zadělávání těsta otírala ruce o stromy, aby dobře plodily, voda ze zadělávací díže se dávala dobytku pro zdraví a kravám na dobré dojení. Připálené nebo prasklé pečivo znamenalo neštěstí a smrt v rodině..

 Do chleba se zapékaly mince, česnek nebo svěcená voda. Právě k němu se vztahovalo pověr nejvíce, ty se ale přenesly časem na koláče  a vánočku.

Pečivo muselo zůstat ležet po celé svátky na stole, jako první musel dostat kousek hospodář, drobky se schovávaly jako prostředek proti nemocem nebo házely ohni, aby byla příští rok dobra úroda a dům byl ochráněn proti ohni.

Svůj díl pečiva musel dostat nejen dobytek, ale i studna, pole, zahrada a sad – zahrabával se ke kořenům stromů.

Cukroví

Pečení vánočního cukroví patří u nás k nejrozšířenějším vánočním tradicím. Na tyto pochoutky se používají oříšky, máslo, vanilka, skořice, rum a další dobroty jako rozinky, kandované ovoce . Cukrovím, které jistě nesmí chybět na žádné mísce jsou vanilkové rohlíčky, linecké cukroví a perníčky.

Dříve se peklo trochu jiné cukroví, především na vesnici se původně cukroví nepeklo vůbec, jen vánoční pečivo jako vánočka, jidáše a perník, ale take se připravovaly karamelky. Na zdobení a dochucování se používal především med a sušené ovoce.

Vánočka

Už od 16. století je typickým vánočním pečivem vánočka. V domácnostech se peče od 18. století – do té doby ji pekli pouze cechovní pekaři. Původně se jí říkalo calta, štědrovníky či štědrovky – toto pečivo však nemělo tradiční vánočkový tvar. V některých oblastech – těch chudších – se pekly jen na vánoce a všichni se na pečivo z bile mouky, rozinek, másla a mandli nesmírně těšili.

Pečení domácí vánočky doprovázely take tradice. Hospodyňka musela zadělávat těsto v bílé zástěře a šátku, nesměla mluvit a při kynutí těsta měla vysoko poskakovat.

Vánočka má symbolický význam – první doma upečenou vánočku musí dostat hospodář, aby byla dobra úroda obilí.

Vánočka se o Štědrém dnu dávala take dobytku, aby byl zdravý a nemohly na něj zlé síly.

Připálená vánočka věštila nezdar na příští rok

Kdo při krájení vánočky našel zapečenou minci, měl jistotu, že po následující rok bude bohatý a zdravý.

Dobrý přítel
Jde o staročeské pečivo. K jeho přípravě potřebujeme:
· 25 dkg hrubé mouky
· 28 dkg cukru
· ± 10 dkg oříšků
· několik kusů kandovaného ovoce
· lžičku tlučeného anýzu
· 3 vejce

Suroviny se smíchají, těsto se pak vyválí do koulí a peče na vymaštěném plechu. Ještě teplé se nakrájí na řezy a pocukruje.

Lívance

Kupodivu se poměrně často na Štědrý večer smažily lívance mazané medem či sypané mákem na litinových tálech nad otevřeným ohněm, později na kamnech.

Oplatky

Důležité místo měly rovněž I oplatky, které  se na venkově začaly připravovat během 18. století. Pekly se v železných dvojitých pánvích – oplatečnicích

Pekly se ale  buchty, bábovky, vdolky a koláče

Jidáše

Jidáše nesměly na vánočních stolech křesťanů chybět. Šlo o připomenutí Jidáše jako zrádce Ježíše.

Jsou to bochánky z těsta jako na vánočku, ale bez rozinek a mandlí a místo cukru se sladí medem a po upečení se ještě přetřou rozpuštěným medem.

Vizovické pečivo

Dříve  lidé stromečky zdobil mašličkami, ozdobami ze slámy a vizovickým pečivem. Dalo se z něj vytvarovat cokoli. Dokonce se z něj začaly vyrábět i betlémy. Prodávat se na našich trzích začaly v roce 1850. Pocházejí z dílny Vizoviců – pekařské rodiny.

Je to směs vody a mouky, která se uhněte a pak tvaruje. Původně to bylo těsto jedlé, které si děti samy snědly.

Obávaný Brusař

Nepovedené pečivo se kdysi považovalo za malou katastrofu, ovšem v době nekvalitních surovin to nebylo nic divného. V některých oblastech se sraženému a tvrdému pečivu říkalo brousky. Brusař byla postava především Jizerských hor. Vypadal jako pekař – šlo o nastrojenou slaměnou figurínu. Měl v jedné ruce pekařskou lopatu, ve druhé pometlo a dlouhý dopis. V době pečení se Brusař jako nezvaný host opíral o pec a hospodář musel předčítat jeho dlouhý dopis. Zlomyslní tvůrci figure se bavili, ale připálené těsto nebo sražené kynutí znamenalo škodu pro dům. Proto, jakmile se rozneslo po vsi, že “Brusař chodí”, stavěly se u každé chalupy hlídky.

Stránky systému Webgarden
Editace stránek
Stránky zdarma

Líbí se vám tyto stránky?

Ne (3487 | 33%)
Ano (3588 | 34%)
http://Dokonalezeny.cz - Internetový magazín moderní ženy
http://www.maxo.cz/?r=281bffb3082
http://www.slevopolis.cz/index.php?rid=6603
http://www.drevostavby-aukce.cz/php/affil.php?id=1499
Děkuji, že jste mě navštívili
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one