Zde chci vyjádřit vše, co mne zajímá, co mne baví, ale podělit se i o to, co je mi nemilé a proti srsti
http://zmrzlina-misa.cz/uzivatel/registrace/?pozvanka=13363
Chcete vydělávat peníze za příjem reklamních emailů od Emailing.cz?
Napište Váš e-mail a odešlete! Obratem Vám zašleme informace a potvrdíme Vaši registraci.
                              


 VELIKONOČNÍ
ZVYKY, TRADICE A RITUÁLY

 
SLAMĚNÁ POSTAVA – MORANA, ZIMA
K Velikonocům se tak trochu přibírá i jarní vyhánění zimy, protože jsou svátky jara, tedy i Morana a jak se všelijak říká v různých krajích.
 - sláma na sebe naváže zlé duchy, zlé věci, energie, smrt a proto se oblékala ještě do starých hadrů, které představují minulost, chudobu, zmar a pak se to vše upálilo nebo poslalo po vodě
 
 
VEJCE
Barvami velikonočního období jsou především žlutá a zelená, ale používá se i červená jako magická
Zelená je barva přírody, vitality, zdraví, obnovení přírody.
Zlatá nebo žlutá barva je barva životodárného slunce, přináší zdraví, bohatství a prosperitu      
Vejce jsou dnes také malována na červeno – značí krev.
Vejce je považováno za symbol života od pradávna, protože samo nese v sobě zárodek života, ale je také symbolem plodnosti a vzkříšení
Malování a zdobení vajec i jejich pojídání právě na Velikonoce pravděpodobně vzniklo díky tomu, že vejce byla v postní době zakázána
Podle křesťanských tezí, je vejce symbolem zavřeného hrobu, z nějž Kristus vstal jako symbol nesmrtelnosti
Vejce jako dárek zavedli v období svátků staří Egypťané, od pradávna je pak Slované zdobili, ale také Litevci, Němci, Švédi, národy při Kavkazu, v Asii a ještě i jinde. Nejstarší dochovaná kraslice je stará 2300 let.
V dávných dobách se vejce vkládala do hrobů mrtvých. V královské hrobce v Sumeru se nalezlo vejce zlatě obarvené. Věřilo se, že vejce má magickou moc a pomalování různými magickými ornamenty mělo jeho moc ještě posílit.
V našich zemích dávaly dívky malovaná vajíčka za vyšlehání a odříkání koledy – zvyk velel – vajíčka musí být plná a barevná. Teprve postupem času se zdobila vyfouknutá vajíčka (tzv. pouchy nebo vejdumky), jejich účelem byla pouhá dekorace. Dá se říci, že ve světě nemá naše zdobení kraslic konkurenci.
Vejce darované z lásky muselo být nejen červené, ale také plné. Prázdné bílé skořápky byly spolu s prázdnými ulitami šneků symboly smrti a sloužily ke zdobení Morany. Duté malované kraslice (tzv. výdumky) jsou k vidění až v moderní době, kdy jsou výhodným komerčním artiklem. Aby se stihlo namalovat dostatek vajec, malovaly se průběžně po celý rok, a nebylo tudíž možné malovat vajíčka plná, protože by se zkazila.
 
Legenda o malování vajec
Při svém putování po světě jednou přišel Ježíš se svatým Petrem do statku, kde poprosili hospodyni o kousek chleba. Nešťastná hospodyně však neměla ani skývu, ale chtěla pocestné pohostit. V tom uslyšela kdákání slepice, a tak seběhla do kurníku a našla zde vejce. Upekla ho v teplém popelu a nakrmila jím pocestné. Když odešli, chtěla smést ze stolu skořápky, ale spatřila, že byly zlaté! Každému pocestnému potom dávala vejce, avšak žádná skořápka se už ve zlato neproměnila. Časem začala vejce rozdávat na výroční den návštěvy oněch dvou pocestných.
Barvení vajec
Za typické barvy pro Velikonoce se považují červená, žlutá, zelená, červenohnědá, hnědá a černá, tyto barvy se získávaly z přírody. Až konec 19. století přinesl chemické barvy.
Červená barva byla barvou Kristovy krve, ale také se tradovalo, že ochraňuje před démony a jak jinak- symbolizuje lásku. Původně se červeně obarvená vejce nazývala kraslicemi.. postupem času se význam slova kraslice měnil. Jak se k tomu došlo? Červená barva je symbol a ve staroslovanském jazyce – stejně jako doposud v ruském – je červená   „krasnaja – odtud kraslice
Vajíčka se  leštila špekem
Přírodní barvy:
  • žlutá - odvar z cibulových slupek (ale jen krátce); šafrán
  • červená - odvar ze slupek červené cibule a octa; červené zelí nebo šťáva z červené řepy; šťáva z borůvek nebo bezinek
  • světle zelená - lipový květ; kmín; šafrán
  • tmavě zelená - mladé žito; voda ze špenátu; odvar z olšové kůry
  • fialová - lipový květ; kmín; šafrán
  • hnědá - odvar z dubové nebo olšové kůry; odvar z cibulových slupek (déle); čaj
  • černá - roztok sazí, na jehož dně je několik rezavých hřebíků; odvar z olšové kůry
 
 
POMLÁZKA
Kdo by neznal pomlázku, trochu horší je to s uměním ji uplést, v některých krajích se plete pomlázka krátká, jinde zase velká a pořádají se i závody o delší a silnější pomlázku.
Už řezání proutků vrby a jejich zpracování je určitým obřadem a je provázeno mnoha zvyky
Název pomlázka byla odvozena z výrazu POMLADIT – šlehání pomlázkou má ženám přinést krásu, mládí, život a plodnost
Pomlázka je spletena až z dvaceti čtyř proutků a je obvykle od půl do dvou metrů dlouhá a ozdobená pletenou rukojetí a barevnými stužkami.
Šlehání nemá být bolestivé, ale jen symbolické.
Bývalo zvykem, že dívky krom vajíček dávaly chlapcům na pomlázku fáborky, ta, které pro chlapce zahořelo srdce, dávala mašli červenou
V některých oblastech ženy mohou pomlázku oplatit odpoledne, kdy muže polévají studenou vodou, jinde je zvykem, že odpoledne pak vyplácejí ženy muže ..těch zvyků je mnoho, každý kraj má svůj
 Stáří pomlázky dokládají vzpomínky pražského kazatele Konráda Waldhausera ze 14. stol
 
KOLEDY
Podle tradice muži při hodování pronášejí koledy.
 Nejznámější velikonoční koledou je tato krátká říkanka:
"Hody, hody doprovody,
dejte vejce malovaný,
nedáte-li malovaný,
dejte aspoň bílý,
slepička vám snese jiný…”.
 
 
 
VELIKONOČNÍ OHEŇ A SVÍCE – PAŠKÁL
VELIKONOČNÍ OHEŇ
Oheň je v mnoha kulturách chápán jako znamení života
Bohoslužba velikonoční vigilie začíná zapálením velikonočního ohně, který symbolizuje vítězství Ježíše Krista nad temnotou a smrtí. Od tohoto ohně se pak zapaluje velikonoční svíce (paškál). Ta je v mnoha kulturách chápána jako znamení života. Takto zapálená svíce se v průběhu velikonoční bohoslužby noří do křestní vody, je ozdobena znamením kříže a symboly Α a Ω, tj. začátku a konce věků, jimiž je Kristus. Tato svíce se potom zapaluje po celou velikonoční dobu až do letnic a při každém křtu, aby se naznačilo, že křest patří k Velikonocům. Tato svíce se též rozžíhá při křesťanském pohřbu na znamení toho, že zemřelý stejně jako Kristus prošel branou smrti; a církev se za něj modlí, aby vstal k novému životu s Bohem.
PAŠKÁL
Velikonoční svíce, která se zapaluje v kostele a posvěcuje
Paškál se zapálí ve velikonočním ohni, ponoří do křtitelnice a kněz jej požehná – tzv. žehnání ohněm. Při křtu je paškál ozdoben znamením kříže a symboly A a Q, což znamená začátek a konec věků, jimiž je Kristus.
Paškál se pak zapaluje po celou dobu velikonoční až do Letnic a při každém křtu, aby se připomnělo, že křest patří k Velikonocům
Paškál se zapaluje také při křesťanském pohřbu jako symbol toho, že mrtvý, jako i Kristus, prošel branou smrti a všichni se modlí, aby vstal k novému životu s Bohem
 
 
ŘEHTÁNÍ
Zvony odlétají Říma, což znamená, že utichnout zvony na věži. Staří, středověcí lidé věřili, že hlas zvon má magickou sílu, že je magickou ochranou proti démonům.
V přechodových dnech mezi zimou a jarem slábla hranice mezi světem lidí a démonů, proto vyráželi s řehtačkami, klapačkami a hrkačkami, aby hlas zvonů nahradili.
 
 
BERÁNEK
Beránek je původním symbolem Velikonoc.
Podle židovské tradice představuje beránek Boží stádo, které vede Hospodin.
Beránek je také jídlo, které na Velikonoce připravují Židé – připomínka jejich vysvobození z Egypta
V pojetí křesťanů je beránek symbol Ježíše Krista – je beránkem obětovaným za spásu světa
Beránek je také jako mládě symbolem nadcházejícího roku či jara
 
VELIKONOČNÍ ZAJÍČEK
Je mnohem starší než zajíček z čokolády.
Zajíček je symbol starých Keltů, který převzaly germánské kmeny, a např. v byzantské ikonografii představoval zajíc Krista.
Zajíček keltské obřadní zvíře, které pomáhalo keltské bohyni Ostaře, z jejíhož jména je odvozeno slovo Easter, anglický název křesťanských Velikonoc. Podle legendy bohyně Eostre proměnila ptáčka, který umrzl ve vánici, v zajíce. On pak z vděčnosti každé jaro kladl vejce jako pták.
V mnoha zemích je Velikonoční zajíček symbol Velikonoc a jeho úkol je především přes noc poschovávat vajíčka a sladkosti po zahradách a domech, aby je děti v pondělí ráno hledaly
 
 
KŘÍŽ
Je nejdůležitějším z křesťanských symbolů, protože Kristus byl odsouzen k smrti ukřižováním. Tento trest patřil k trestům nejvíce krutým a ponižujícím.
 
 
KOČIČKY
Původním symbolem času velikonočního jsou palmové ratolesti, jimiž vítali obyvatelé Jeruzaléma přicházejícího Krista. U nás palmy nemáme a tak jakýmsi náhražkovým symbolem jsou kočičky.
Je tradicí, že na Květnou neděli se kočičky světí a pálí se v příštím roce o Popeleční středě.
 
 
VYSÉVÁNÍ OBILÍ
Doma si vyséváme obilí do misek a květináčů- není to nový zvyk, je to tradice, která do domovů přináší jaro. Zelená je barva jara, které měla přinést i do obydlí, jako symbol jarních prací
 
 
VELIKONOČNÍ KAKTUS
Nejen Vánoce, ale i Velikonoce mají svj kaktus, má na rozdíl od vánočního má červené nebo oranžovočervené pravidelné květy a jeho zelené články listů jsou obroubené nápadným červeným lemem. Pochází z Brazílie, ze státu Santa Catarina. Roste na stinnějších místech, v pralesích, často i v korunách stromů.
 
JIDÁŠE
Je to kynuté těsto s medem a polité medem po upečení, stáčené do tvarů, nejčastěji do šneků, dříve se často stáčelo do válečků, které symbolizovaly provaz, na němž se Jidáš oběsil. Tradičně se pečou na Zelený čtvrtek. Je to připomínka zrádného apoštola Jidáše, který zradil Krista.
 
MAZANEC
Mazanec je sladké pečivo z kynutého těsta s rozinkami a kandovaným ovocem, zadělává se na Bílou neděli a symbolizoval slunce. Původně se pekl jako nesladké pečivo ze strouhaného sýra a většího množství vajec – musel být hodně žlutý. Na středu mazance se dělá před vložením do pece kříž naříznutím.
V jiných koutech naší země se nesladkým mazancovým koláčům říkalo následovně: baba, babůvka, plecovník, šoldr, svěceník.
 
 
PUČÁLKA
Je to jídlo z hrachu, jehož základem je napučený hrách. Hrách se nechal v nádobě s vodou tři dny „pučet“ a pak se slil, osmažil zprudka na másle. Podával se solený a pepřený, nebo i na sladko s rozinkami. Sladká pučálka se podávala především, když dům navštívil budoucí ženich.
 
 
VELIKONOČNÍ DÁREČKY
Ode dávna se dávají o Velikonocích dárečky, aby je prý "nepokakal beránek".
Původně byl tento zvyk výrazem radosti nad vzkříšením Ježíše, jemu byl darován nový život, ..  podobný zvyk jako když se Ježíš narodil a proto jsou o vánocích pod stromečkem dárky.
Darem bylo i odpouštění dluhů a nevyžadování otrocké práce, posílala se různá přání s malými dárky, což bylo jídlo, především tradiční symboly Velikonoc – kousek beránka, mazance, jidášky, vajíčka… a jiné dárky z proutí, např. pomlázky.
Časem se z tohoto zvyku vyvinuly různé domácí varianty, někde se darovaly boty, aby se celý rok dobře chodilo, jinde se tradovalo, že na Velikonoce je třeba mít něco nového…a spousta dalších variant- no proč se neobdarovat?  Dárky jsou vždy milé a potěší obdarovaného i dárce pak radost z jeho darů
 
 
VELIKONOČNÍ KOLEDA
Prakticky při každých křesťanských svátcích bylo zvykem chodit po koledě. Původními koledníky byli kněží a mniši, aby měli co jíst, posléze to bylo přilepšení chudých.
Velikonoční svátky se rozšířily i mimo zdi církve a staly se – jako i v dávných dobách oslavy začátků jara – časem veselí, jarmarky atd.
 
 
HRY
Velikonoce byly i časem tradičních her, no i děti se chtěly zabavit, když dospělí měli své zvyky. Jedním z nich bylo házení kudly na krudrnu a vejce. Přes zimu se střádaly chlupy z volů a na jaře se vytvořil míč z těchto chlupů – kudrna a na ten se házelo nožem, aby určili pořadí, ve kterém kudrnou mohou házet natvrdo uvařená vejce, která se rozestavěla do řady do trávy. Každý mohl sníst ty, do nichž se trefil.
Další hrou bylo ťukání vejcem o vejce – komu prasklo, prohrál a vajíčko musel dát vítězi.
Koulení vajíček na nakloněné ploše „na valbisku“ , vyhrával ten, jehož vajíčko se dokoulelo dál.
 
 
Stránky systému Webgarden
Editace stránek
Stránky zdarma

Líbí se vám tyto stránky?

Ne (3487 | 33%)
Ano (3588 | 34%)
http://Dokonalezeny.cz - Internetový magazín moderní ženy
http://www.maxo.cz/?r=281bffb3082
http://www.slevopolis.cz/index.php?rid=6603
http://www.drevostavby-aukce.cz/php/affil.php?id=1499
Děkuji, že jste mě navštívili
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one