Zde chci vyjádřit vše, co mne zajímá, co mne baví, ale podělit se i o to, co je mi nemilé a proti srsti
http://zmrzlina-misa.cz/uzivatel/registrace/?pozvanka=13363
Chcete vydělávat peníze za příjem reklamních emailů od Emailing.cz?
Napište Váš e-mail a odešlete! Obratem Vám zašleme informace a potvrdíme Vaši registraci.

vánoční zvyky a tradice - zvyky , zákazy a tradice,k čarování

 

VÁNOČNÍ ZVYKY A TRADICE


Vánoční zvyky a tradice, které se dodržovaly a často ještě dodržují, vycházely mnohdy až z pohanských rituálů. Například nohy stolu se obtáčely řetězem, aby se rodina i v příštím roce udržela pohromadě a místo ubrusu se pokládala plachta k setí obilí, aby byla zajištěna úroda i na další rok. Tyto tradice v současné době nedodržuje (a to celkem pochopitelně) už téměř nikdo. Ale křesťanská tradice se projevuje zejména v pokrmech. Těch bývalo jednak sedm, stejně jako sedm milosrdenství, bolestí a radostí Panny Marie. Přímo typický a charakteristický štědrovečerní pokrm je ryba. A nemusí to být jen klasický kapr. Ryba totiž charakterizuje Ježíše Krista, v Řečtině jeho jméno zní jako Iesús Christos Theú Hyios Sótér (Ježíš Kristus, Boží syn, Spasitel). A první písmena tohoto označení dávají dohromady slovo Ichtys, což je řecky ryba.


Nic cizího v domě
Do štědrého dne se muselo odnést z domu vše cizí, nejpozději před večeří, protože cizí věci v domě, půjčené, samozřejmě, přinášejí do domu smutek a smůlu a také nedostatek

Zlaté prasátko

Kdo by neznal pověru o zlatém prasátku, jež se těm, kdo se postí, zjeví ještě před štědrovečerní večeří. Jde o velmi starou tradici obestřenou dodnes tajemstvím. Zjeví se tomu, kdo se od ranního kuropění do východu první hvězdy na Štědrý den postí.

Půst brali lidé velmi vážně. Děti “hlídalo” zlaté prasátko a nepříliš laskavé vánoční bytosti, např. svatý Šprech, jež by nezbedníkovi provrtal břísko, aby se přesvědčil, že je prázdné, a take Lucky.

Prase bylo uctíváno už v předkřesťanské době a to jako symbol slunce o zimním slunovratu- zlatý sluneční kotouč se ujímá vlády.

Je známo, že již v dávných dobách rodiče pouštěli zrcátkem dětem zlatá prasátka na zeď za odměnu, že vydržely půst. Jiné zlaté prasátko není možné nikde v žádných pramenech najít. Současným hitem je čokoládové prasátko ve zlatém obalu.

Koledy

Neodmyslitelnou součástí Vánoc jsou koledy. O jejich vzniku bylo natočeno několik filmů a pohádek.

Koledy jsou lidové písně, původně skládané lidem k obřadům zimního slunovratu. Později díky církvi se skládaly koledy jako písně opěvující Ježíše, pastýře, pouť tří králů, koledníky, ale jsou to i přání hospodářům s žádostí o kolední výslužku. Základem koled je radostná novena narození Spasitele. Koledy mají často archaické nápěvy a rytmy. Jsou laděny komorně nebo jako lidové písně, ale i chrámové zpívané balady.

V českých zemích se koleduje odd ob husitů. Dá se říci, že jedna část koled vznikla především jako popěvky doprovázející koledování, kdy se hospodářům přálo štěstí a zdraví. Další část koled – ta spíše církevní vznikala až v 15. století, kdy s sebou koledníci nosily jesličky a zpívali o Ježíškovi, stejně jako na Tři krále chodili s betlémskou hvězdou.

 

. Půst

Na Štědrý den se zachovává až do večera přísný půst. Dětem, které se nemohou dočkat se slibuje, že vydrží-li nejíst, uvidí zlaté prasátko. Ke společné večeři se zasedá, když vyjde první hvězda. A to je konec půstu. Zde se však nejedná o klasický půst, ale o opravdové hladovění. Půst jako takový je období, kdy se mohou požívat jen postní jídla, na Štědrý den se nesmí jíst vůbec nic.

Cukroví

Původ cukroví sahá pravděpodobně až do pohanství, kdy se připravovalo obřadní pečivo o zimním slunovratu. Původními tvary jsou měsíčky a kolečka s medem – připomínaly bohyni Měsíc (Luna) a Boha Slunce.

Dnes se peče mnoho druhů cukroví a hospodyňky se předhánějí v jejich počtech i zdobení – to se ale s původní symbolikou neslučuje. Podle tradice nesmí chybět jidáše, betlémské hvězdičky, milostě, minoritský perník nebo biskupský chlebíček a I dnes tradiční vánočky a záviny. V dnešní době se u nás usídluje I německé pečivo nahrazující naši vánočku – cukrová štola.

Vánoční čaj

Jako vánoční čaj se vařil vývar z mladých borovicových ratolestí. Byl to velký zdroj vitamínu C.

Purpura a františek

Purpura je směs voňavých bylin, např. levandule, skořice a hřebíčku a drtě voňavých dřevin, které se teplem rozvoní Podobné vůně pocházejí z dob keltů, kteří jako první vůně pálili na oni voňavé jehličí

František je stejně jako purputa velmi oblíbený, je to kužel z rozemletého hnědého uhlí s přidanou vůní kadidla.

Tyto dva hlavní voňavé atributy jsou dnes obohaceny o různé vonné oleje a vonné tyčinky.
vznik františků se datuje asi tři století zpátky, do doby, kdy se začalo na Krušnohorsku pálit uhlí, postupně se do něj přidávaly vonné příměsy, bylinky, až vznikl nás známý františek. dnes se vyrábějí chemicky, ale pravý františek je pálené uhlí s příměsí pryskyřice kadidelníku pravého

Ludus = duchovní hry

Jde o lidové zbožnosti = lidová divadelní představení s vánoční tématikou, jsou velmi oblíbené.

Hvězda vánoční

Jde o pryžec nádherný (euphorbia pulcherrima) – tradiční ozdobnou květinu pocházející z Mexika. Původně byla bílá. Byla to zamilovaná květina královny Aztéků, ale její srdce puklé ze zmařené lásky obarvilo květinu na rudou barvu, kterou má dodnes.

Svíčky

Jsou symbolem hvězdy zvěstující narození Ježíše. Červená svíce znamená životní sílu, žlutá očekávání a bílá je sváteční. Už pohanské národy zapalovaly ohně na oslavu zimního slunovratu.

Půlnoční mše vánoční

V Čechách se nejslavnější vánoční mše – take mše půlnoční, konaná o půlnoci 24. prosince koná v katedrále svatého Víta na Pražském hradě. Podle jedné stare pražské legendy se tu v kapli svatého Václava účastní mše sám český kníže svatý Václav a doprovází jej svatý Vojtěch.

Růže z Jericha

Podle legendy starověcí rytíři poblíž města Jericha našli růži vyrostlou z oddenku růže z rajské zahrady. Panna Maria prý na tomto keři sušila pleny Ježíška při útěku do Egypta. Rytíři rostlinu vykopali a přivezli do Evropy.

Tento růžový keř má jen jedno poupě, které nikdy neodkvétá, ale je po celý rok zavřené a teprve o Štědrém dnu rozkvétá. Z květu prý vychází taková záře, že na něm může spočinout pouze pohled spravedlivého člověka s otevřeným srdcem

jmelí

staří Gernámi věřilik, že jmělí je spojeno s bohem jara a splodnosti Baldrem, stejně jako je uctívali Keltové , jež věřili, že je to mocný lék na mnoh nemocí včetně neplodnosti. Podle křesťanů ze stromu jmelí byla Josefem zhotovena kolébka pro Ježíška a pak i kříž, na kterém byl přibit.

věří se, že jmelí přináší do domu štěstí, hlavně to darované a to nejméně tolik štěstí, kolik je bobulek na jmelí.jiné tradice praví, že se máme řídit pravidlem, co kkulička, to sladký polibek.  a vše se má hezky odpočítat, aby štěstí a láska z domu nevyprchala


 

štědrovečerní zvyky
 



Sudý počet lidí u stolu
U stolu nikdy nesmí sedět jen lichý počet lidí, posléze se tento zvyk  "vylepšil " tím, že nemuselo být sudý počet lidí - ne vždy bylo snadné někoho sehnat, ale na stole musel být sudý počet  talíéřů a u stolu sudý počet  židlí, když nebylo v domě dost lidí, vznikl další zvyk - TALÍŘ PRO POCESTNÉHO, kteržý byl u stolu vždy vítám

Lití olova

Olovo se roztaví na lžíci nad ohněm a opatrně, ale naráz se lije do nádoby se studenou vodou. Vznikne odlitek podivného tvaru, ze kterého se přítomní snaží zjistit nějakou sudbu do budoucnosti.

Krájení jablka

Po skončení štědrovečerní večeře hlava rodiny překrojí jablko napříč. Obě poloviny pak ukáží, jak to bude s rodinou příští rok. Pokud jádra v jádřinci tvoří hezkou hvězdičku, všichni se příští rok sejdou ve zdraví. Mají-li ovšem jádra tvar kříže, někdo těžce onemocní nebo zemře. Někde si každý rozkrojí své jablíčko sám

Jablka byla dobrým završením bohaté večeře, neboť podporují trávení a pomáhají při přejedení se.

Pouštění lodiček

Lodičky se vytvoří z rozlousknutých slupek vlašských oříšků, do kterých se připevní male svíčičky. Zapálí se a vloží do velkého lavoru s vodou a nechají plout po hladině. Každý z členů rodiny si udělá svou lodičku a take si jí hlídá. Podle toho, jestli se drží lodička při kraji nádoby, bude celý rok její majitel doma, pokud odpluje do středu nádoby, vydá se do světa.

Střevíc

Kdo by neznal házení střevícem. Svobodné dívky házejí přes hlavu svůj střevíc. Obrátí-li se špička na střevící na zemi patou ke dveřím, zůstane doma a nevdá se, pokud ale špička směřuje do dveří odstěhuje se nebo vdá.

Šupiny

Pod talíře se štědrovečerní večeří se dává několik kapřích šupin, které mají přinést všem po celý rok dostatek peněz

Med

– starý slovanský zvyk – natření medu na tvář zabezpečí lásku všech po příští rok. Med symbolizuje spojení rodiny.

Ořechy

Hlava rodiny po štědrovečerní večeři rozlouskla v dlani ořech. Byl- li hezký a celistvý, pak I rodina bude žít další rok v pokoji a štěstí. Když se nartefilo na špatný ořech, znamenalo to nemoc i smrt v rodině.

7 hrnečků

sedm hrnečků se obrátilo dnem vzhůru a pod každý se vložil jeden symbol
- mince - bohatství
- uhlí - nemoc
- psrten - svatba nebo láska
- hřeben - nedostatek
- šátek - cesta
- chléb - štěstí
- dudlík - dítě
každému, kdo věštil, se zavázaly oči , hrnečky se zamichaly a on si vybral jeden jako symbol nadcházejícího roku

Vázání nohou stolu
Nohy stolu se ovázaly řetězem, provazem, pentlí...různě, ale hlavní význam byl, aby všichni, kdo se u štědrovečerního stolu sejdou, se u něj opět sešli příští rok

Patky vánoček
Dívky sbíraly na štědrý den patky z vánocček...nesměly se ale ukrojit z nedojedené vánočky, jen schovat první nakrojenou a pak počkat, až se vánočka dojí....která dívka nasbírala devět patek vánočky, měla se do roka vdát
v některých krajích se traduje,že dívka musí obejít devět stavení a vyprosit si zde patku vánočky, pokud ve všech nedostane vánočkovou patku, nevdá se příštírok


Třesení stromkem
Po štědrovečerní večeři vybíhaly dívky z domu, zatřást stromkem - nejlépe zlatým deštěm nebo jabloní a u toho se říkaly různé říkanky..jako třesu, třesu tě, odkud milý přijde ted...atd....z které strany, nebo od kterého domu zavil nebo zaštěkal pes, od té trany přijde ženich

kurník
po večeři má dívka vyběhnout ke kurníku a zaklepat na něj- pokud se ozve slepice, příští rok se nevdá pokud kohout, je mládenec na cestě





 

 

DOPORUČENÍ , ZÁKAZY

-         ráno na Štědrý den se má celá rodina umýt v potoce nebo u studně, aby byli všichni celý následující rok zdraví a silní

-         preventivní účinek má běhání ve sněhu naboso – chodidly do těla pronikne imunita proti všem nemocem.

-         Bosou nohou šlápnout těsně před večeří na sekeru ležící na zemi – pak nebude mít šanci revma a bolesti kloubů a nohou 

  -         Zákaz mletí obilí, vylévání vody na dvůr, vynášení popela či rychlého vstávání od stolu, předení navíjení, tkaní šití atd – to byly pověrečné zákazy vysvětlované ohledy k duším.

-         Zákaz hlasitého hovoru, smíchu – rušil by se klid mrtvých

-         Praní přináší smůlu, šití přivábí myši
věšení prádla - nkdo z rodiny se oběsí 

-         Neštěstí se přivolá,  pokud tento den bude kdokoli cokoli kupovat, půjčovat či prodávat z domu.
Zákaz zametání - tím se může z domu vymést štěstí 
zákaz pletení - povoleno je jen pletení hlavy mužům, ne jehlicemi, do půlnoci nesmíš vzít jehlice ani háček do ruky, jinak by tito myši snědly..myši s námi dnes nežijí, ale podle tradice ten, koho tímto zpracovaným dárkem obdaříš, zle skončí

Stránky systému Webgarden
Editace stránek
Stránky zdarma

Líbí se vám tyto stránky?

Ne (3487 | 33%)
Ano (3588 | 34%)
http://Dokonalezeny.cz - Internetový magazín moderní ženy
http://www.maxo.cz/?r=281bffb3082
http://www.slevopolis.cz/index.php?rid=6603
http://www.drevostavby-aukce.cz/php/affil.php?id=1499
Děkuji, že jste mě navštívili
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one